Vinné listy

Vítejte v kraji červený a bílých aromatických vín. V kraji, kde najdete ta největší a nejznámější vinařství na Moravě. V kraji, kde Česká republika obklopuje malou neznámou republiku Kraví hora. V kraji, jehož snad každá větší obec má historii spjatou s vínem. Vítejte na Velkopavlovicku.

Velkopavlovická podoblast se může pyšnit hned několika vinařskými unikáty. Mekka červených vín, největší vinařská obec nebo nejstarší vinné sklepy. Ale pojďme pěkně popořadě.

Vína Velkopavlovické podoblasti

Velkopavlovicko zahrnuje území tahnoucí se od Brna směrem k Břeclavi. Je vinařskou podoblastí s nejteplejším a nejslunnějším klimatem na Moravě. Díky ideální poloze a příznivým podmínkám se zde vinnná réva pěstovala už v dobách Velkomoravské říše.

Ve středu podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Díky tomu jsou zde doma zejména modré odrůdy. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti, města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce - do Velkých Bílovic. Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě a vzniklo zde i vyhlášené VOC Modré hory.

TIP: Při toulkách po Modrých horách nezapomeňte navštívit věru ikonické sklepy ve Vrbici. Jde až o sedmipatrové vinné sklípky, kterými je tato obec proslulá.

V severní části podoblasti v okolí Hrušovan a Žabčic, kde se pěstuje réva na písčitých půdách, se dobře daří hlavně aromatickým odrůdám - Tramínu červenému, Pálavě, Muškátu moravskému nebo odrůdě Müller Thurgau. Zajímavé jsou však i vína z odrůd Veltlínské zelené nebo Rulandské šedé.

Hlavní osa viničních tratí se pak táhne podél dálnice v úseku Brno - Břeclav. Po pravé straně této osy jsou významnou vinařskou obcí Židlochovice s převahou sprašových půd na bohatě modelovaném kopcovitém terénu. Za zmínku stojí dlouhá vinařská historie této obce s nejstarším horenským právem vydaným v roce 1379 markrabětem Joštem.

Na levé straně se rozkládají viniční svahy ve Velkých Němčicích, které lemují dálnici až do Velkých Bílovic, odkud pokračují na Žižkov. Vinice zde mají převážné jihozápadní a jižní orientaci a jsou na podzim omývány teplými fénickými větry urychlujícími zrání hroznů. Tato krajina je domovem proslulých vinařských obcí, jako jsou Zaječí, Přítluky nebo například Rakvice.

Krom této „hlavní linie“ najdete další, milovníkům vína, důvěrně známé obce – Křepice, Nikolčice, Diváky, Boleradice a Krumvíř. Nesmíme však zapomenout zmínit ani na Velké Pavlovice, které daly vzniknout názvu celé vinařské podoblasti nebo Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením, které tu vybudovali v roce 1232 Templáři. V tomto kraji zkrátka najdete jen pramálo obcí, které by s vínem a vinařství neměly nic společného.

Největší vinařská obec v Česku

Jak už jsme zmínili dříve, Velkopavlovicko se může pyšnit největší vinařskou obcí v Česku. Někteří již souhlasně přikyvují – ano, máme na mysli Velké Bílovice.

Pod Velkopavlovickou podoblast spadá 93 obcí, z toho 77 vinařských. S 5 200 ha vinic je naší největší vinařskou podoblastí. Nejvíce vinařů naleznete v obci Velké Bílovice, kde je jich evidováno přes 1 000.

Když se na Velké Bílovice podíváte od kapličky na vrchu Hradištěk, pochopíte, jak vypadá největší vinařská obec v Česku. Vinice se tu rozprostírají od obzoru k obzoru na 800 hektarech a hospodaří na nich více než tisíc vinařů. Díky nim opodál vyrostlo druhé menší městečko, kde se vyrábí víno.

Téměř ke každé bílovické domácnosti patří vinohrad a vinný sklep. Typický vinařský kolorit malebné krajiny dotvářejí stovky malých vinných sklepů severovýchodně od Velkých Bílovic, které vytvářejí samostatné vinařské městečko, a dokonce se dělí na několik částí: Pod Předními, Pod Panskými, Pod Krátkými, Půrynky a nejznámější Belegrady. Jednotlivé uličky a prostranství jsou pojmenované podle odrůd rév vinné anebo podle osobností či událostí spojených s vinařskou historií města.

Víno se Slípkou

Ve Velkých Bílovicích najdete ještě jeden poklad – přátelství mezi konkurenty. Mohlo by se zdát, že stovky vinařů si budou navzájem konkurovat a tvrdě si „jít po krku“. To byste ale nebyli na jižní Moravě. Tady si vinaři nekonkurují ale naopak – chovají se ve vzájemné úctě, mají se rádi a nic jim neudělá větší radost než společné slavnosti vína.

Samozřejmě stejně to je na celé Moravě, jenže v Bílovicích šli ještě o krůček dál. „Pokrok v nás nezpůsobil odcizení jeden od druhého. Ba naopak. Proti proudu doby a okolí nás přivedl k semknutí. Nejdříve několik vinařů, nyní již přes 50 vinařství, začalo cítit potřebu se sdružit a otevřít se světu. Více a více jsme si začali uvědomovat, že to, kdo jsme a co jsme zde vytvořili, naši rozmanitost, potřebujeme vyjádřit jednoduše a přitom vše obsáhnout. Nejlépe nějakým symbolem. A v tom jeden z nás vykřikl: „SLÍPKA! Když jsme Slípáci, ať je to SLÍPKA!“ Odjakživa si nás dobírali za to, že jako jediní v okolí máme slípku a ne slépku či slepici. Slípka nás vždy vrací zpět k půdě, k naší vinici a k domovu. K tomu, proč jsme tady, a co si máme chránit.“ Praví se na stránkách sdružení Velkobílovických vinařů.

Taková malá vinařská recese

To že je na jižní Moravě veselo, ví asi každý. V Bořeticích to pravděpodobně platí dvojnásob. V roce 2000 zde totiž vznikla recesistická vinařská republika - Svobodná spolková republika Kraví hora. Místní si dokonce volí prezidenta a vládu, mají vlastní vlajku i ústavu. Republika také vydala pasy, poštovní známky a propagační materiály. Platidlem republiky je jeden Kravihorec, který má v přepočtu cenu jednoho eura a je krytý vínem pokladu republiky.

Velkopavlovická podoblast skrývá spoustu krás a my vám můžeme jen doporučit začít objevovat. V této oblasti vínu zaslíbené najdete mnoho krásných míst, přátelských lidí a samozřejmě dobrého vína. To mimochodem můžete vždy od jara objevovat při tradičních místních otevřených sklepích, které si každá obec organizuje. A věřte nám, je to zážitek.