Vinné listy

Co by to bylo za hlavní město republiky, kdybychom v jeho okolí nepěstovali révu a nevyráběli víno? V stověžatém městě bylo víno vždy doma. Navzdory tomu Praha není dnes hlavním vinařským centrem regionu. Významnější je například Mělník, jenž dal název větší ze dvou českých podoblastí. Vydejte se s námi objevovat krásy vín ze soutoku Vltavy a Labe. Prozkoumejme společně Mělnickou podoblast.

Mělnickou vinařskou podoblast tvoří části hned několika okresů včetně území hlavního města Prahy. Patří sem vinice Mělnicka, Roudnicka, Prahy i Čáslavska. Podoblast se nachází na soutoku Labe a Vltavy a s 360 hektary vinic je tou větší ze dvou vinařských podoblastí Čech.

Vína ze severu

Podoblast se nachází na severu vinařské Evropy, avšak vinice jsou proti studeným severním větrům chráněny masivem Českého středohoří. Labe svými teplými výpary dodává podzimním hroznům zvláštní chuť a propůjčuje vínu zvláštní osobitý buket. Mělnické vinice leží většinou na vápenitém podkladu vrstev opuky, která je místy překryta hlinitopísčitými náplavami. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné podmínky pro pěstování modrých odrůd. To vystihli dobře zdejší vinaři již ve středověku a soustředili se hlavně na pěstování odrůdy Rulandské modré, která sem byla dovezena za Karla IV. z Burgundska spolu s tamními vinařskými rodinami, od nichž se domácí obyvatelstvo učilo pěstovat révu po burgundském způsobu.

Nyní se v této oblasti nejvíce pěstuje Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Rulandské šedé a Müller-Thurgau. Poslední jmenovaná odrůda zde má dnes převahu. Na těžkých jílovitých půdách tu ovšem vždy bývala i znamenitá vína ze Sylvánského zeleného, které stojí za to ochutnat.

Vína z hlavního města

Jak jsme zmínili v úvodu článku, samotná Praha není vinařským centrem. Nicméně i zde se víno v minulosti vyrábělo a v Praze se dochovalo několik vinic dodnes, například v tradičních polohách v Troji.

Díky nařízení Karla IV. z 16. února 1358 o zakládání vinic a to do vzdálenosti tří pražských mil od Prahy byly všechny vhodné pozemky (jižní svahy) osázeny révou. Současně s tímto nařízením vydal také viničná práva na ochranu a podporu vinic a zřídil zvláštního úředníka nad vinicemi tzv. perkmistra hor viničných, který podléhal staroměstským konšelům. Perkmistrovský úřad pro Prahu byl zrušen až v roce 1848. V době vlády Rudolfa II. dosáhlo vinařství největšího rozkvětu a Praha se nazývala „městem vína“. Od té doby se vinice z území hlavního města postupně vytrácí.

Pokud ovšem chcete ochutnat víno vyráběné v Praze, máte možnost navštívit například vinici svaté Kláry. Zde se lahodný mok vyrábí dodnes a roku 2004 zde vznikla nová vinohradnická a vinařská naučná stezka, která je určena pro širokou laickou i odbornou veřejnost. Její součástí jsou mimo jiné popisky téměř všech moštových odrůd révy vinné, které jsou povoleny k pěstování a výrobě vína v České republice.

Mělník a Karlštejn

Nejvýznamnější vinařská centra podoblasti jsou Mělník a Karlštejn. V okolí těchto měst se nachází nejvíce vinic. Pokud si chcete udělat výlet vinařskými Čechami, doporučujeme navštívit Chateau Mělník, kde si můžete vychutnat sklenku místního vína při pohledu ze zámecké terasy na soutok Vltavy a Labe. Při západu slunce je to nádherná podívaná.

V Karlštejně se zase nachází šlechtitelská stanice, která uchovává genofond révy vinné pro Českou republiku. Krom toho zde stojí i stejnojmenný hrad, kde v minulosti popíjela víno česká šlechta a na němž každoročně probíhá vyhlášené historické vinobraní.

Obě místa mají milovníkům vína co nabídnout a mimo to jde o krásná historická města. Pokud bychom měli zmínit další, nesmíme zapomenout na Kutnou horu, která se také může chlubit velmi krásnými víny.

Ať už tedy začnete svou pouť po vínech Mělnické vinařské podoblasti v Praze nebo Mělníku, čeká vás příjemný zážitek nejen pro chuťové pohárky.